Nevidomá dívka

Karel Kryl

1. V zahradě za cihlovou zídkou,
   popsanou v slavných výročích,
   sedává na podzim na trávě před besídkou
   děvčátko s páskou na očích.

2. Pohádku o mluvícím ptáku
   nechá si přečíst z notesu,
   pak pošle polibek po chmýří na bodláku
   na vymyšlenou adresu.
R: Prosím vás, nechte ji, ach, nechte ji,
   tu nevidomou dívku,
   prosím vás, nechte ji si hrát,
   vždyť možná hraje si na slunce s nebesy,
   jež nikdy neuvidí, ač ji bude hřát.

3. Pohádku o mluvícím ptáku
   a o třech zlatejch jabloních,
   a taky o lásce, již v černých květech máku
   přivezou jezdci na koních.

4. Pohádku o kouzelném slůvku,
   jež vzbudí všechny zakleté,
   pohádku o duze, jež spává na ostrůvku,
   na kterém poklad najdete.
R:
Rec.=1.

5. Rukama dotýká se květů
   a neruší ji motýli,
   jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
   jen na chvíli.
R: