1. V ovocné směsi ční paprsek měsíční a já si pro Zuzanu píseň skládám, a jako včera jsou pod temnou terasou dvě křesla z molitanu prázdná. tiše si pro Zuzanu píseň zpívám, snad lásku vyslovím jí klíčem houslovým, co v prachu na pianu čmárám. R: Tak z okna mezaninu sleduji Zuzaninu siluetu, jsa v pokleku, vymýšlím nezbednosti, vědom si dovednosti Kapuletů i Monteků. 3. Klekání vyzvání večerní vyzvání a tanec pod jabloní můry tančí, a jestli nezhasne, určitě užasne nad písní, co jsem pro ni složil, nad písní, co jsem pro ni složil, nad písní, co jsem pro ni složil ...