Provizorní balada

Karel Kryl

1. Sedí na lavičkách, hrají čáru u zdí činžáků,
   hrají po uličkách na kytaru, v kapse sáček buráků,
   cestu předurčenou nepochválí, lžím se nediví,
   hlavu přeplněnou ideály, jež bohužel neživí.
R: Zatímco vytrvale hledají podnájem,
   každý z nich okázale předstírá nezájem,
   tvrdošíjně uctívají vzory ulice,
   vždyť svatí se dnes dožívají věku jepice, věku jepice.

2. Ještě provonění květy zvonků z toulek nedělních,
   stojí uhonění u svých ponků nebo stavů přádelních,
   práci po okolí jenom tuší, víc se čaruje,
   když se nepodvolí, jak se sluší, ukazovák varuje.
R: Vůbec nic neznamená upřímné jednání,
   pán starší poznamená, že nemá chování,
   jestliže se nepoučí příliš mladý muž,
   přelíbezně doporučí: Zařaď se a kuš! Zařaď se a kuš!