Smečka

Karel Kryl

1. Už táhnou hejna holubic se zelenými křídly
   a klecí zbylo věru víc než snů, jež v duši sídlí,
   [: po čtvrtstoletí mlčení a půlstoletí strachu,
      svou troufalostí zděšeni, plijeme na papachu. :]

2. Déšť padá na sloup morový a zamořenou révu,
   už táhnou koně kovoví z Augiášových chlévů,
   [: a není, kdo by vykydal, vždyť rádci samozvaní
      si pěstí staré zvyky dál a kradou, lžou a žvaní. :]

3. Jak ustrašení šakali po dvacet roků hnití
   my trpělivě čekali, až vlci budou sytí,
   [: už táhne smečka nažraná do tajgy hluchoněmé,
      my, čekajíce na hrana, teď o kosti se rveme. :]