1. Zaklepu na branku s rezavou mříží, pod okno zasadím slunečnice, zavolám na Blanku, ať na mě shlíží z balkónu s kapradím do ulice. R: Pod listím smokvoňovým večer co večer ji vzývám, s měsícem platinovým vyznání pro ni teď zpívám, že, až se setmí, polibkem setru veškeré slzy z tváře a ze rtů, to se přec nesmí, povídat větru, že asi brzy pošle mě k čertu. 2. Zaujmu odvážně hrdinskou pózu, mám přece v malíčku historii, a ježto převážně nerada prózu, nesu jí v balíčku poezii. R: