Děvče mi usnulo

Karel Plíhal

1. Děvče mi usnulo už v polovině sloky,
   hrál jsem jí od Kainara jedno krásný blues,
   hodiny zlenivěly a ztišily své kroky,
   pod okny zazíval poslední autobus.

2. Schoulená do klubíčka spokojeně funí,
   nejlepší publikum, co vůbec kdy jsem měl,
   ač duchem daleko, dnes poprvé jsem u ní,
   a co bych napoprvé ještě více chtěl?

3. Otoman zanaříkal: to je dneska mládež,
   jen samá slovíčka a nikde žádnej čin,
   jenže ji probudit, to by byla svatokrádež,
   zbejvá mi kytara a nedopitej gin.

4. A tak tu tiše zpívám oprýskaným stěnám
   o jedný holce, co ji Kainar kdysi znal,
   ač trochu pod parou, ač vůbec nerozumím ženám,
   jestli mi dovolíte, budu zpívat dál.