Kominík

Karel Plíhal

   Sáhl jsem na kominíka, prej to nosí štěstí,
   ale onen kominík mi vrazil jednu pěstí,
   složil jsem se na chodníku, bolestí jsem zavyl,
   ale on se jenom otočil a pak mi smutně pravil:
   "Každej si na mě šahá, každej se na mě kření
   a vodnese si štěstí na prstech po troškách,
   já přijdu dom, a moje drahá věčně doma není,
   a když je, tak pod pelestí leží chlap jen v ponožkách."
   A tak kvůli tomu kominíku, kvůli jeho ženě
   plivám teď do kapesníku zbytky zubní dřeně,
   a na závěr poučení pro vás, milé děti:
   jeden blbne, druhej pění, a vodnese to třetí.