1. Jsem starý penzion pro osamělé blechy, ne každá blecha má to štěstí, že má chotě, celé dny poslouchám ty jejich marné vzdechy, všechny se upíjejí někde o samotě. 2. Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha, v předvečer svatební to pro ni rána byla, zapíjel svobodu a chlastal jako duha a krevní destička mu v krku zaskočila. R: Tyhle tragédie bleší vás jistě nepotěší, buďme k nim trochu vlídnější, vždyť i lidé krev si pijí a, koneckonců, žijí a svět je stále krásnější. 3. A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul, jednou je přistihla, no prostě - žádná psina, pod tíhou svědomí on na život si šáhnul, skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna. 4. A blecha Renata je osamělá matka, starej si odskočil na kolemjdoucí jehně, to jehně zavedli na nedaleká jatka, co nocí proplakala na mém levém stehně. R: + a svět je stále krásnější ...