Olomouc

Karel Plíhal

1. Občas se mi stane,
   což mě vyvede vždy z míry,
   když mi někdo řekne pane,
   ač mám teprv dvacetčtyry,
   to se asi něco děje,
   to se asi něco mění,
   když si zajdu na koleje,
   už tam tolik známých není.

R: Jen ta Olomouc je stále stejná,
   holubů se snáší hejna
   nad radnicí, jež mi vzala
   kamarády ztuhé v gala,
   je stejnej pohled na dvojice
   namačkané u Trojice,
   jen vzpomínek je mnohem více
   a příjemně bolí.

2. Občas se mi stane,
   že se přistihnu, jak kráčím
   po té cestě vyšlapané,
   i když stále nevím za čím,
   to se asi něco děje,
   to se asi něco mění,
   více zajímá mě kde je
   ta, co zatím se mnou není.

R: Jen ta Olomouc je stále stejná...