1. Občas se mi stane, což mě vyvede vždy z míry, když mi někdo řekne pane, ač mám teprv dvacetčtyry, to se asi něco děje, to se asi něco mění, když si zajdu na koleje, už tam tolik známých není. R: Jen ta Olomouc je stále stejná, holubů se snáší hejna nad radnicí, jež mi vzala kamarády ztuhé v gala, je stejnej pohled na dvojice namačkané u Trojice, jen vzpomínek je mnohem více a příjemně bolí. 2. Občas se mi stane, že se přistihnu, jak kráčím po té cestě vyšlapané, i když stále nevím za čím, to se asi něco děje, to se asi něco mění, více zajímá mě kde je ta, co zatím se mnou není. R: Jen ta Olomouc je stále stejná...