1. Nějak se mi zrychlil tep, mý oči se slily s tvým nehybným pohledem, kdosi mě přes prsty klep', už je mi jasný, co nesvedem, a to, co dovedem. R: Utíkám se k tobě v té rozpačité době, ty se mi chvílemi zdáš, jako bys žila, utíkám se k tobě v té rozpačité době, ty se mi živá zdáš, jen kdybys promluvila. 2. V Nároďáku začal ples, z opery na chodník vyvedli prvního opilce, v Olomouci chcípl pes, až na tu paničku za voknem v růžový košilce. R: 3. Nějak v noci nemůžu spát, jsem pořád ve vlaku, co všude staví a nestaví, až jednou nebudu hrát, kdopak mi pomůže, poradí, či aspoň pozdraví? R: + jen kdybys promluvila, jen kdybys promluvila ...