Provazochodecká

Karel Plíhal

1. Jdu po napjatým laně, co mizí kdesi ve tmě,
   je to se mnou vážný, jsou to děsná muka,
   potí se mi dlaně, pane Bože, veď mě,
   [: kde je anděl strážný, kde je jeho ruka? :]

2. Tisíc lesklých očí kouká na mě z hloubky
   tak, jak se kouká dítě do výkladní skříně,
   hlava se mi točí a strach má ostrý zoubky,
   [: a kdosi sundal sítě kvůli větší psině. :]

3. Srdce sebou háže jako zajíc v pytli,
   kdo si o ně řekne, kdo z vás si je koupí
   za dvě něžné paže, které by mě chytly,
   [: až noha se mi smekne a dav se rozestoupí ... :]