Taxík

Karel Plíhal

1. Jsi už dlouho pryč a nikdo blízkej není nablízku,
   pštros je na tom líp, ten může strčit hlavu do písku,
   a já ji strčím do okýnka nejbližšího taxíku,
   řeknu: pane taxikáři, dvakrát kolem rovníku.

2. Taxikář se s pochopením a se mnou vrhne do proudu
   aut, co trochu připomínaj' karavanu velbloudů,
   budeme se zvolna houpat noční městskou Saharou,
   onen pán mi bude třeba líčit trable se starou.
R: Semeleme všechno možný: ženský, fotbal, politiku,
   nic nestojí za nic, ale hlavně, že nám chutná,
   a ve zpětným zrcátku toho erárního žigulíku
   zmizí moje trápení a všechno bude putna.

3. Jsi už dlouho pryč a já se vozím v noci taxíkem
   s ukecaným, s užvaněným, ale s prima chlapíkem,
   co mi říká při loučení:"Jó, mladej, život je pes,
   tak to bude, počkej moment, pět set dvacet káčées."