R: Přes vlny Rubikonu k tobě výš, jako když stoupá rtuť Skrz Amorovy šípy ucítíš, jak se ti napne hruď R: Potichu krást, jen tvůj stín za záclonou, Když tužby ve mně tonou Jsem skrytý mezi patry, vysokých jak Tatry A zmást Tvůj pohled do kukátka Den je dlouhý, noc je krátká Jsi důvod pro sonety vrytý v kastaněty R: Tiše se snést a vpít se do koberců, jak poslední ze šílenců osahat tvé stěny. Jako kousky pěny po tobě stéct a v podkolení jamce spát jako lupič v bance. Jsi důvod k odpovědi, proč jít ke zpovědi R1: A Lhát a kát se přitom nadvakrát lhát a stát dál v příšeří lhát a každým pórem těla sát vůně zpod dveří... tvé vůně zpod dveří... R: ... Jak se ti... R: 2x D Hmi Emi G (2x) R: 2x