Ukolébavka

Kryštof

Lajlalajlaj... 

Z květináčů zase rostou mraky, 
z nebe stromy a lidi asi taky 
a slunce své stáří skrývá pod polštáři a zívá. 
Jenom zívá. 

Lajlalajlaj... 

Pod postelí troubí rychlovlaky, 
ve štamprli lógry a srdce vraky. 
A měsíc se srpí, když tančí mezi chrpy a stmívá. 
Všem nám stmívá. 

Pod víčky mít spánek, 
svět snů a čistých stránek, 
být lehký jak vánek 
a všechno zlé nechat za sebou, 
být chvíli tam kde věci nezebou. 

Lajlalajlaj... 

Bílé vrány došly, zbyly straky. 
Davidové chystají si praky 
a vítr se tulí 
potají k levandulím a kývá. 
Jen světem kývá. 

Lajlalajlaj... 

Čím dál více vlčí vlčí máky. 
Všechny saky sbalili své paky 
a hvězdy se plavou 
ve tmách naší hlavou a stmívá. 
Jen usnout zbývá. 

Pod víčky mít spánek, 
svět snů a čistých stránek, 
být lehký jak vánek 
a všechno zlé nechat za sebou, 
být chvíli tam kde věci nezebou. 

Pod víčky mít spánek, 
svět snů a čistých stránek, 
být lehký jak vánek 
a všechno zlé nechat za sebou, 
být chvíli tam kde věci nezebou. 

Pod víčky mít spánek, 
svět snů a čistých stránek, 
být lehký jak vánek 
a všechno zlé nechat za sebou, 
být chvíli tam kde věci nezebou 

Pod víčky mít spánek, 
svět snů a čistých stránek, 
být lehký jak vánek 
a všechno zlé nechat za sebou, 
být chvíli tam kde věci nezebou. 

Lajlalajlaj...