Menu
A+ A A-

Zrcadlení

Kryštof

   
1. Do perutí v konečcích řas,
   jak z telegrafních drátů vytepu vzkaz,
   že cítím ztrátu, ve svém aparátu,
   To ticho před bouří, co zebe víc než vanilkové nebe.
   Tři plus milión sto básní,
   že napíšu zas
   a můžeš se dívat a vstupné si nech 
   Jen když mé tělo orosí dech. 

R: |: Už dobře znám to tiché hřmění
   kdy zrcadlením se vrací
   to co ztrácím... :|

2. Do perutí v konečcích řas,
   jak z telefonních tónů vypustím hlas.
   Že chci příjmout linku,
   jen na chvilinku,
   než sečtu kresby letokruhů,
   já z knihy ohrožených druhů.
   Já milenec
   něžně brutálních krás
   a můžeš se dívat a vstupné si nech,
   jen když mé tělo orosí dech..

R: 
Mezihra:   

   Do perutí v konečcích řas
   jak z telegrafních drátů vytepu vzkaz.

R:

Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}