Krásný velký strom byl zasazen S lístky jak vějíře všech čínskych princezen svůj stín nežne vkládal do ptačích hnízd a rozkvetlou korunou si létal hmyz Žil tam, s důvernou touhou kvést s ní chytal do větví svit hvězd a jeho silný kořen trhal dlažbu náměstí Bylo to čemu říkavá štěstí v něštestí R: Jak vůbec můžeš říct že víš co získáš Jak vůbec můžeš říct že víš co strácíš Nevíš ani co nemáš a čím se platí čím víc všeho se získá tím víc se stratí Skáceli strom v létě a počítali roky vyšlo jim víc než dvěstě milenek a milenců Smuteční slávnost beze slov a bez věnců. R: Jak vůbec můžeš říct...