Měsíček zavelel hvězdám jít do stráže, v osadě zaklaply poslední vrata garáže. Do ticha hučí pračka Super Tatramat, kdo ví kdo tuší, co v televizi půjde za pořad. Jupí, jupí. V chajdě se sesedlo pár přátel u krbu, pekli si drůbež a šťourali do zubů. Potom Fred stařičkou Yamahu ze zdi sňal a tiše zanotoval: R: Předsedo, předsedo, osadního výboru dospěli, dospěli, jsme k jednomu názoru. Zítra půjdem k vodopádu, na lososy na brigádu, jen ať zkusej táhnout bílou peřejí. Zvenčí zní zvuky,jak vytí kojotů, to věrný dobrman hlídá tam u plotu, aby nikdo cizí nerušil ty naše potlachy a když Fred nemůže,spustí magnetofon Hitachi. Jupí, jupí. Když bouchne poslední lahvinka šampusu a ranní červánky dají se do klusu, hrábne Fred do strun a dá píseň poslední, pak celou osadou zní: R: Předsedo, předsedo...