1. Tělo bez duše, a duše bez těla, ne, to jsem vážně, vážně nikdy nechtěla. 2. Postel není přístav, a postel není dům, komu to mám říct? Tobě, ne oblakům. R: Že jsem furt malý dítě, i když to není vidět. Komu to mám říct? A mám se za to stydět? Jsi přístav mojí duše, a já budu tvůj dům a na svým holým břiše dnes prostřu andělům, andělům. 1. Tělo bez duše... 2. Postel není přístav... R: Že jsem furt malý dítě ... R2: A venku trochu mrzne, studěj mě jejich křídla, tak si ke mne lehni abych ti nevystydla. Varhany nehrajou nám a sbor nezpívá nám, mám tvý teplo v sobě, kolem noc mrazivá, kolem noc mrazivá. A na vokurkách loňskejch se tiše kalí lák a bude na něm plíseň pojď - necháme to tak...