Srdce

Lucie

Slunce rozpustilo třásně, 
vltavíny prší z nebe, 
já čarovník už dopsal básně, 
už nemusím, mám tebe. 

 
R: Srdce otevíráš jsou-li spoutána, 
   květy rozevíráš. 

 
Na začátku všeho bylo modré ticho, 
já bloudil mezi skalami a hledal sebe, 
potom ucítil jsem novou chuť a vůni, 
milá mám tebe. 
 

R: Srdce otevíráš,   jsou-li spoutána, 
   květy rozevíráš,   poprvé, 
   chci to tak i já,   hvězdy nad náma 
   s tebou přepočítám. 

 
Milá, už svítá, 
třezalko usínáš, 
jsem smečkou psů, teď u tvých nohou hlídám, 
poklady jabloňovejch králů. 

 
R: Srdce otevíráš,.... 

 
Na světě je někdy krásně, 
vltavíny prší z nebe.