Jsme voda i poušť a možná víc, jsme víc, než víc a stejně nic, jsme jasný příklad z učebnic. Jsme pannou i děvou, strachem i smíchem, jsme bouří, co teče tichem, jsme vážní, mocných andělé strážní. Tak mi odpusťte ty slova.. a naše duše, jak záchodový mušle, a naše těla zas opilý jak děla, a naše city na hranici bídy, a naše myšlenky, jak z první třídy.. R: Nebudu ti děvkou, děvkou nebudu, ač nejsem originál, nesplynu s davem, jsem znaven svým stavem, jsem znaven. Jsme seriál jen o pár dílech, nesmysl ve smyslu dobra, jsme smutnej příběh, na prahu krásnej výhled. Jsme neposlušní a to se cení, mám-li být konkrétní, jsme pravdy plní, pouze němí, jsem vůl a ty má vůle. Jsme most přes neupřímnosti, jsme ohněm přes řeku, ve vší počestnosti, co hoří dál, jsme sexem na veřejnosti. Tak mi odpusťte ty slova.. a naše duše, jak záchodový mušle, a naše těla zas opilý jak děla, a naše city na hranici bídy, a naše myšlenky, jak z první třídy.. R: Nebudu ti děvkou... A naše duše, jak záchodový mušle, a naše těla zas opilý jak děla, a naše city za hranicí bídy, a naše myšlenky, jak z první třídy.. R: Nebudu ti děvkou...