Kůň bílý pádí vlakům vstříc já nastavuji větru líc, oujéjé, jen chvíli už mě uvidíš. /: Zas na rtech cítím slaný žár :/, i chuť tvé touhy vzdechů pár, oujéjé, /: Až známá vůně zavane :/, sem skrze vlasy zcuchané. /: To loňské léto moře jas :/, a modré světlo z pod tvých řas, oujéjé, /: zlé ruce láskou zjemnělé :/, mě pořád pálí po těle. /: Když oheň zhasne zbývá dým :/, a racek s křídlem zlomeným, oujéjé, /: Co loď tvou dlouho provázel :/, a křičel když si odcházel. /: Kůň bílý cval svůj otáčí :/, však stovkám koní nestačí, oujéjé, /: To přece kdekdo z města ví :/, že tenhle vlak tu nestaví. /: Tak odpusť mi můj telegram :/, zas ty teď budeš víc než sám, oujéjé, /: V tvé hlavě vzňal se plamínek :/, a sletoval drát vzpomínek. /: Kůň bílý mizí v stopách tvých :/, jak letní víno letní hřích, oujéjé, /: Snad váháš nad tím co já vím :/, že srdcem tvým jen projíždím.