Magdalena

Marta Kubišová

   
1. Zář váronské růže je v ní žár denice odpolední
   Na rtech jejích réva sladká narden voní kůže hladká
   Jmenuje se Magdaléna není svatá je jen žena
     

2. Jak studnice bývá žena zámkem ctnosti uzamčema
   Přijde poutník zmírá žízní vodu žalář studně trýzní
   Žízeň ztiší Magdaléna není svatá je jen žena
     

3. Špatně luna hrozny hlídá lišky vinic nedohlídá
   Mužů těch je mnohem více dala jim klíč od vinice
   Není svatá je jen žena proto hřeší Magdaléna
     

4. Marně luna lišky stíhá vinici už neostříhá
   Slyším volat Farizeje tato žena v peklo spěje
   Amen pravím amen stůjte jste-li svatí kamenujte
     
R. Krása není hříchem hříchem bývá přísný půst
   Láska je jak píseň v níž se mění žízeň úst
   Aleluja aleluja-a.
     

5. Nocí myrha hořce voní tráva pláče rosu roní
   Marně pastýř ovci hledá luny svit se chytit nedá
   Vítr z vinic tiše sténá Magdaléna Magdaléna
     

6. Přísní soudci ženu jali krásnou kadeř ostříhali
   K pranýři ji městem vedou odpustit to nedovedou
   Mají pro ni různá jména jen neslyší Magdaléna
     

7. Kámen z hory Olivetské bude pršet v zlobě světské
   Ústa která líbávala talár nutí aby lhala
   Ruka něžná v roztoužení ta teď sahá po kameni
   

8. Jménem lásky jménem mládí jménem dlaní které hladí
   Jménem noci která spí jménem srdce kterým bdí
   Amen pravím amen stůjte jste-li svatí kamenujte
R.