Je půlnoc nádherná spí i lucerna, tys mě opustil ospalou Z hloubi zahrady cítím úklady s píštalou někdo sem kráčí. R: Hrál náramě krásně a na mě tíha podivná doléhá. Hrál náramě, zná mě nezná mě, něha a hudba až k pláči. Pak náhle pomalu skládá píšťalu, krok a slušně se uklání. Jsem rázem zmatená, co to znamená odháním strach a on praví: R: "Pan jméno mé, mám už renomé, Pan se jmenuju a jsem Bůh Pan Bůh všech stád vás má, slečno, rád. Jen Pan je pro vás ten pravý. " Ráno raníčko ach má písničko Pan mi zmizel i s píšťalou. Od Pana pro pána o vše obrána ospalou najde mě máti. R: Hrál a ve tmě krásně podved mě, kam jsem to dala oči kam? Pan pěkný Bůh, já teď nazdařbůh počítám dal a má dáti.