1. Bílá místa na tvém těle děvče nejsou-je to tak. Mám tě zmapovanou víc, než si sama můžeš přát. Ještě víc než si sama můžeš přát. Znám všechny ženy v tvém těle, všechny měl jsem je v náručí. S každou z nich jsem se dostal už po nocích do křížku. A čerta mi záleží na tom, že tím, kdo v područí tvých rozmarů končí jsem vždycky já. R: Co má být? Jsem totiž tím, kdo z tvý klenotnice má víc šperků než by si mohl přát. Jsem tím, pro koho tvý tělo bílý jak květy kornoutice až k ránu voní-hmm voní. To já jsem tím, komu se tvý dlaně jak tanečnice, když stmívá se, na těle roztančí. Co říct? Tak už to bývá, je noc a jenom večernice nás hlídá a v tvářích hoří. Jen zírá a v tvářích hoří. 2. Máš tělo jako vrba za noci, když čekáš na zpověď. Máš tělo jako vrba-samý otázky a žádná odpověď. Jen samý otázky a žádná odpověď. Já cítím všechny ty ženy, a když tě svírám v náručí má představa kdo, z koho se rozpadá. Kdo je tu lovcem a kdo štvsnou zvěří? Náhle tím, kdo v područí tvých rozmarů končí jsem zase já. R: Co má být...