1. Slunce pálí na nebi a to má z mraků záplaty. Ležím tu v písku a šplouchá mi na paty. A cítím jak vlny mi sráží hrany, cítím jak vlny mi sráží hrany, až jsem jako ten oblázek hladký a kulatý. R: Hej hej a jednou ta voda, hej hej a ty zelený řasy, hej hej i tebe si podá, hej hej jak to cigáro uhasí. 2. Kdo si myslí, že pýcha ho podrží nahoře až ho jednoho rána vyláká na moře. A že ví, kde číhají zrádný vlny, ví kde číhají zrádný vlny a že sotva ho některá naučí pokoře. R: Hej hej toho si voda, hej hej a ty zelený řasy, hej hej právě tak podá, hej hej jak to cigáro uhasí. R2: Hej hej kdo si myslí, že před svými dluhy spasí ho laciná svatozář. Spatří leda tak na vodě kruhy, hej hej až obrátí k nebi tvář. K nebi tvář. 3. Slunce pálí a nad zemí vítr se prohání. Ležím tu v písku jak oblázek na dlani. A sama vidíš, nemám ostrý hrany, dávno mi chybí ostrý hrany, proto neměj strach lásko, o mě se neporaníš. R: Hej hej dávno mi voda,hej hej srazila hrany, hej hej žádná škoda,hej hej jsem oblázek na dlani. R2: Hej hej kdo si myslí... R: Hej hej a jednou ta voda,hej hej a ty zelený řasy, hej hej i tebe si podá,hej hej jak to cigáro uhasí.