1. V zákulisí na krátkou chvíli můžu zase být tím kým jsem. Tváře lidí- výkladní Askříně mužů a bezejmenných žen. Rázem nic nezrcadlí, nikdo nic nevidí. Nikdo se na nic neptá,nikdo tu neslídí. 2. V zákulisí v závětří za forbínou zatínám srdce v pěst. Pánbu mísí parfém snů s kocovinou bez okázalých gest. Ztrácím čas v jinotajích a když tě zkouším svést, brány se zavírají jako tvý oči hvězd. R: Óóó proč mi tak scházíš. Proč jenom v zástupu lidí nikdy tě nevidím. Óóó a když pak vcházíš, hvězdy jsou stříbrnou nití k nebi zas přišitý. 3. V zákulisí na křídlech vášky můžu zbavit se holých stěn. Tváře lidí-výkladní skříně mužů a bezejmenných žen. Rázem nic nezrcadlí, nikdo nic nevidí. Nikdo se na nic neptá, nikdo tu neslídí. R: Óóó proč mi tak scházíš...