Zpovědnice

Martin Maxa

Ami  C  F  G  (2x)


1. Dávno se nikdo neptá, dávno je k odpovědím ztracená v mlze cesta.
   Páter spí při zpovědi. Proč by ho zajímalo kdo za co vlastně
   může, stalo se co se stalo a těžko něco zmůže s tím.
   Asi nezbývá než to tak zkrátka vzít.

2. Proč by ho vůbec měla trápit ta fůra hnoje. Kráčí-li ta duše z těla nestačí
   před liftbojem-chlápkem z nebeský zdviže odříkat otčenáše, servilně
   mávnout křížem a doufat, že tě sveze výš než ty ostatní.
   To bude chtít trochu víc.

R: Dámy a pánové váš smích falešně zní.
   Slova tu nad stolem váží sotva víc
   než dým. S doutníkem v zubech zdá se, každej tu má
   co říct. A frázi střídá fráze, jen samý žvásty nic víc.

3. Dávno jen tichý snění vládne ve zpovědnici. Páter až do setmění
   klidně spí na lavici. Beztak už nikdo neví čí je co vina, svý tu o vykoupení
   jen mouchy v pavučinách ví. Asi jim nezbývá než to tak zkrátka vzít.

R: Dámy a pánové...