1. Slunce polední mi někdy šeptá, kam chvátáš, večer můj stín se mě klidně zeptá, po čem pátráš. Jménem náhody jsem vdechoval vůni všech tratí, jako prázdný slib, co se z mysli tvé náhle ztratí. R. Hvězdy chladnou, když jen trochu pokývneš hlavou. Včera všim jsem si, že tvoje hebká pleť voní kávou, jak té, co vysnil jsem si kdysi a teď už vím, že pouze ty jsi Feleena. Feleena. Jak ta, co vysnil jsem si kdysi a teď už vím, že pouze ty jsi Feleena. Feleena. 2. Tak mi promiň, že zapomněl jsem tvé jméno, já ti jiné dám a neutrpíš tou změnou, máte stejné rty a v černých očích stejné světlu, když jsem je uviděl, tak to světlo mě spletlo. R. Hvězdy chladnou ...