1. Když jde lesní pěšinou i ptáci ztichnou a kolem sebe šíří hrůzu hrůzoucí, že i ve vedlejší vsi dívky vzdychnou, jako by ve tmě zahlédly jeho oči planoucí. 2. A lišky strachy zalezou hned do hor, stokrát běda osamělým pocestným, jejich bariton hned promění se v tenor, když na rozcestí potkají se s ním. R: A kdo ví a kdo zná, co dnes patří k legendám a co náleží k jeho kouskům hrdinským. A kdo ví a kdo zná, co dnes už patří k legendám, jak to doopravdy bylo s Babinským. 3. Nejdřív prý stal se vojákem Wellingtonova pluku, jenže kdo by chtěl jít se za pány bít s odvahou. A tak jednoho dne stal se z něho dezertér, vzal dráhu s plnou plukovní pokladnou. 4. Všechny peníze pak dal jední chudí holce věnem, sám se skrýval před šibenicí po lesích. Málem odvyknul si, že volají ho jménem na prvních výpravách loupežných. R: 5. Potom kolem sebe shromáždil svou tlupu z chlapů mimo zákon s podobným osudem. Mstitelé pašeráci a zabijáci věnovali se lupu říkal: Kdo to za nás bude dělat, až my tu nebudem. R: 6. Brali bohatejm, koneckonců, chudej nic nemá, Jenže spravedlivost není slepá, je i němá, a kdo má v rukou kvér, má pravdu má cnost. R: