1. Obloha bledne, nastává den, pokrývku mlhy zvedá, z ohrad se ženou stáda ven, slunce jim spát nedá. Kamarád oheň zhasíná, jitro je, táhnu dál. Na všechnu strasti za-po-mí-nám, vítr je sebou vzal. 2. Za zády sníh i pouště mám, s mračny mé kroky jdou, stepí i lesem táhnu dál, cestou dobrou i zlou. Stopy jdou do země vyvolené, po létech vracím se v ní. Dnes moje nohy unavené, jdou míli poslední R: Spát doma zas, jak prostý sen. S brá - chou si hrát, den prozpívat. Do nocí v ohradách dřít, bejt sedřenej, domov však mít - vždyť jen po něm toužím. Jen o tom sním na své míli poslední.