1. Máš v sobě světlo snad všech hvězd, jak krásně umíš hlavu splést, tak něžně jde čas, když blízko tvých řas svou pusu nechám ve tvé kvést. 2. Tajně poslouchám tvůj dech a tep, zrychlí se, když dlaně mám tam okolo spánku blízko tvých řas, když zhasnem, touha ztiší hlas. R: Probuzená rána, když se dotknete jen, v koutku pusy zůstal vlas, vůně mýdla na rukách, jak zastih' tě den, a vyrovnaný čárky řas. 3. Ještě nevstávej, já chci to hrát, teď je ta správná chvíle na písničku, jak panenku měl, měl Janíček rád tam u Hradišťa na trávníčku. R: + [: a vyrovnaný čárky řas ... :]