Kamarád z Ruska

Nedvědi

1. Já nevnímám sám, mý přátelé jsou odkudsy z dalekých hraničních hor
   a teď někdy se pozvem navzájem, pak zas zalezem do těch svých nor
   no a pak každý z nám někoho rád má víc toho nejblíž má na světě jen
   a lidé přichází a po čase odcházejí a on zústane v dobrém i zlém
   a tak to má být, tak to chce Búh a tak to chcem my
   vždyť láska je nejvíc, láska je pravda, ať v lásce jdou tmy

2. Já jednou byl s kapelou daleko zpívat, až v Rusku, někde až tam
   a od těch dob měl jdem kamaráda a on jezdíval vždycky k nám
   a pak přijely tanky a on jedním byl z těch co mi tu výpravu vysvětloval
   a mě bolelo srdce a jen stále jen stále se na všechno po lásce ptal
   asi tak to má být, tak to chce Búh i když nechcem to my
   vždyť láska je nejvíc, láska je pravda, ať v lásce jdou dny

3. Tak po čase příjde člověk na všechno sám, to z těch bouří se naučí žít
   i řeky když se do moře vlévají jsou  tak široké a ztrácejí klid,
   ale jsou nádherné v zálivech sladkých vod a tak silné, přesvědčivé,
   tak jako nezralí lidé, co vědí už co zemí pohne kde mít svúj bod
   asi tak to má být, tak to chce Búh i když nechcem to my
   vždyť láska je nejvíc, láska je pravda ať v lásce jdou dny
   asi tak to má být, tak to chce Búh i když nechcem to my
   vždyť láska je nejvíc, láska je pravda ať v lásce jdou dny
   asi tak to má být, tak to chce Búh i když nechcem to my
   vždyť láska je nejvíc, láska je pravda ať v lásce jdou dny
   do vytacena.....