Louže

Nedvědi

1. Mlčky a dlouze tak, tak jak jen smí se,
   po krůčkách teď mám tě mám,
   ve stopách touhy, to mlčení dlouhý
   se smíchem se blíží k nám.
   
2. Všechno tu touží, myšlenky v loužích
   splakaných jak z oken déšť,
   odpustí dávno, vždyť stačí jen mávnout,
   lež jen lásko, do mě lež.

R: Jak vítr tmou, tak, tak tvý ruce se rvou
   o mou přízeň, o můj dech,
   jestlipak víš, proč tak chvátám lásko má,
   sluší ti to na zádech.

3. V zahradách vůně, v nahotě, lůně,
   vystejskaný kůže pel
   smeju ti z dlaní, tvých nádherných plání
   a zapomenu, že jsem šel.

R: +
   sluší ti to na zádech.