1. Jako suchej, starej strom, jako všeničící hrom, jak v poli tráva připadá mi ten náš svět, plnej řečí, a čím víc, tím líp se mám. R: Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen, a jestli není žádnej Bůh, tak nás vezme země - vzduch, no, a potom amen. 2. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů, přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou. R: 3. Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno, jaký bude, nevím sám, taky jsem si zvyk' na všechno kolem nás. R: Laj la laj ...