1. Než poslední ti sbohem dám, tak musím něco říct: v kartách žití, jak víš, se švindl nesmí hrát, máš možná krásy trochu víc než jiná holka snad, to nic není, však víš, já nechci s tebou hrát. R: Co je platný, že jsi jako obrázek, že máš kůži jako z řeky oblázek, věř, holka, nechci si tě vitríny dát, nevím, co máš se mnou asi za plány, ale teď už je to fuk, svět se mění, tak pal, a ani muk. 2. Tak obrať list a pozor dej na to, co jsem ti řek', v tuhle chvíli, však víš, ti nepomůže vztek, máš možnost vrátit všechno zpět, vždyť stačí jenom chtít, kdo se snaží, však víš, kam chce, tam může jít. R: