Okno

Nedvědi

1. Svírám chvil krásný déšť,
   lež lásko má, ještě chvíli lež,
   až se vzbudím, až přijde den
   ne už nebudem, hmmm.
   
2. V konci sil je minulá noc,
   o pomoc volám stříbro ztracenejch hvězd,
   cesty nejsou, když po nich nemá kdo jít
   a my už nebudem, hmmm.

R: Stoupnem si k oknu, aby proudící dav
   měl možnost vynést nás až na pranýř k nim.
   Ať řeknou nám co nesmíme.
   
3. Že jsem neslíbil, neslíbil nic
   a že až přetékáme, jak moc se chcem
   a že do dne vejdem bezbranní tak,
   tak jako ptáci, hmmm.

R: 2x