1. Na tváři stín a pod trikem chlad, z cesty nekonečný večer na zem jsi spad', ticho ruší jenom netopýřích křídel šumot a chvat, spočítáš hvězdy sluncem pozlacený, jedna padá, něco můžeš si přát, na bolest lásku, pro lásku klid, v klidu se lidi můžou na lidi smát. 2. Uzavřít kruh, už pochodeň plá, stesky do plamenů každej tiše si dá, oheň k nebi sepne ruce, jako by prosit chtěl za tebe, za mě a snad za celej svět, že je hloupý čekat a stát, na bolest lásku, pro lásku klid, v klidu se lidi můžou na lidi smát. 3. Na tváři stín a pod trikem chlad, ranní slunce rozdá teplo a už nemůžeš spát, ptáci hlásí z korun stromů, že nejlepší je vyrazit hned, naposled rozhlédneš se po okolí, než vyjdeš, něco můžeš si přát, na bolest lásku, pro lásku klid, v klidu se lidi můžou na lidi smát.