Proužek

Nedvědi

1. Ten mír, když za kopcem svítá,
   když vystřídá se s nocí den,
   a proužek dýmu z dřeva slunce vítá,
   z kytky motýl vylít' ven.
R: Někdo škrtne sirkou, někdo zpívá,
   někdo ještě zkouší spát,
   u potoka do vody se dívá
   jedna holka, co mám rád.

2. Vlasy sváže do uzlu a kouká,
   pak vodu dlaní rozčeří,
   stud jí sluší, tak jako všem holkám,
   co na svou krásu nevěří.
R:

3. Z odpadlýho kousku starý kůry
   srdce jsem jí udělal
   a večer, když už začly lítat můry,
   tajně jí ho do spacáku dal.
R: + [: jedna holka, co mám rád ... :]