Souhvězdí jisker

Nedvědi

1. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černejvlak
   a naloží mi na vagóny všechny hříchy starej náklaďák
   snad mě věčnej prúvodčí mocnepohrozí - normálně jsemžil
   a všechny lidský zákony jsemjako každej skoro denněctil.
   
   To ta krásná příroda mě naučila jak pokorně žít
   a máma s tátou kudy se má a kudy nemá po životě jít
   a kdyžk ohni všichni vstávali a někdo k nebi něco řek
   byl jsemvždycky trochu naměko
   zvlášťkdyž mě někdo přikryl jednou zdek.

R: Nikdy nebudu se za to všechno stydět
   nikdy nebudu si otázky klást.
   jestli nebylo by něco trochu lepší
   kde bych znovu mohl vrátit čas.
   
   Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker
   a budu vonět kouřem budu mít núž
   těm co učili mě číst v tuláckejch listech
   budu do smrti děkovat už.

2. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černej vlak
   vezmu svoji KPZ-ku, co když někde zastavíme pak
   pak ještě omluvím se bráchovy, já to nikdy vážně nemyslel
   a budu čekat jak vypadá ten co se mnou,celý život se mnou šel
R:
   
   Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker
   a budu vonět kouřem budu mít núž
   těm co učili mě číst, v tuláckejch listech
   budu do smrti děkovat už