1. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černejvlak a naloží mi na vagóny všechny hříchy starej náklaďák snad mě věčnej prúvodčí mocnepohrozí - normálně jsemžil a všechny lidský zákony jsemjako každej skoro denněctil. To ta krásná příroda mě naučila jak pokorně žít a máma s tátou kudy se má a kudy nemá po životě jít a kdyžk ohni všichni vstávali a někdo k nebi něco řek byl jsemvždycky trochu naměko zvlášťkdyž mě někdo přikryl jednou zdek. R: Nikdy nebudu se za to všechno stydět nikdy nebudu si otázky klást. jestli nebylo by něco trochu lepší kde bych znovu mohl vrátit čas. Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker a budu vonět kouřem budu mít núž těm co učili mě číst v tuláckejch listech budu do smrti děkovat už. 2. Až mi jednou vyrazí z nebeskýho depa černej vlak vezmu svoji KPZ-ku, co když někde zastavíme pak pak ještě omluvím se bráchovy, já to nikdy vážně nemyslel a budu čekat jak vypadá ten co se mnou,celý život se mnou šel R: Mám duši opálenou ze souhvězdí jisker a budu vonět kouřem budu mít núž těm co učili mě číst, v tuláckejch listech budu do smrti děkovat už