Tuněchody

Nedvědi

1. Než rozejdem se přátelé, než skončí tahle noc,
   než si posbíráme, co kdo s sebou vzal,
   až si pár posledních kroužků dýmu vezme větru moc
   a oheň rozloučí se, stejně dávno spal.
   
2. Vezmem potrhaný struny, smyjem sklenice a stůl,
   ňáký koště, to víš člověk ztratil soud,
   to ta písnička, jak smála se a ty sis jen tak plul,
   chvíli s lodí John B. rozrážel jsi proud.

R: Tak ještě tu poslední,
   poslední co se ani nezpívá,
   taková ta, co se zpátky podívá
   a dlouho, dlouho zní.
   A aby v ní bylo všechno tak,
   jak žili jsme tu těch pár chvil
   a aby v ní cit a smutek nechybil,
   teď asi se to smí.
   
3. Než rozejdem se lidi a než si chybět začnem zas,
   než se pošlapaná tráva zvedne zpět
   a než ztichne tichá ozvěna, co opakoval čas,
   než se dveře zamknou a z trubek zmizí led.
   
4. A než vystydne pár kamenů, co celou noc jsi hřál,
   to je zvláštní, písničky nikdy nedojdou
   a než si zamáváme na pozdrav, holkám pusy když jsi dal
   a než se do map kouknem, kudy je to blíž.

R: (3x do ztracena)