1. Z vlčích máků a ze sedmikrásek jaro mává na první vlak, otvírá bránu, zima byla tak dlouhá, čekal jsi, říkals': až pak. 2. Až z okapů dolů spadne poslední sníh, až řeka splaví zlámanej led, až vyrazí tráva v pražcích na nádražích, první jarní ruku semafor zved'. R: Ještě je mráz a v noci studí tě, když nemůžeš spát, pár vloček zas spadne ti do očí a donutí vstát a sbírat větve s jehličím a přikrejt ten tvůj promrzlej dům. 3. Slovo je lék, když v písničce zní sborem v kruhu kamarádů, až do rána budou zpívat, smát se a snít, kameny házet řece do proudů. R: R: R: R: