1. Cestou vyschlejch trav a ztvrdlý půdy bledý slunko zapadá, až tam,kde láska povadlá tě čeká. Zimní chvění jiskřivý, ostrej vzduch a mámení, dál k nekonečným údolím a řekám. Nač čekáš blázne utíkej,kam tě volá tón stříbrnejch houslí. Ze sněžný krásy vyrůstá jak most zázračný sen - duhovej den. R: Projdi duhou, cesty útěky dešťů z rána vítá, (cesty ke štěstí zná) třeba mlhou projdi na druhou stranu za duhou. 2. Hlubinou času a mořem snů, až dojdeme za duhu. Z té vůně opilí zůstanem spát. Ranní stopy v písku, vysuší slanej vítr jako dech, a s láskou duha ve vlasech bude si hrát. Na ostrov velkých přání,kam nás volá tón, stříbrných houslí. Ze tvých dlaní vyrůstá jak most. Zázračném sen - duhovej den.