1. Na mořský břeh v Salvadoru, starý rybář sed. Zrakem smutným po obzoru, bloudí naposled. Jeho škuner dřímá na dně moře již, a dávno jsou i sítě ztrhané. Dívá se tam, kde jižní kříž, jasně zaplane. R: Jižní kříž nad obzorem láká, rád bych se zbavil pout. Však mé touhy a sny, jak vlny jdou. Blíž a blíž, mé srdce tuláka, chtělo by k jihu plout. V malém škuneru dál nocí temnou. Třeba to je marné snění, přece tak toužím rád. Jen příboje zašumění v dálce slyším zaznívat. Jižní kříž nad obzorem jásá. Já chtěl bych za ním plout a tam na všechen bol zapomenout. 2. Kdys východním větrům se smál, brázdil oceán. Kormidlo své pevně svíral, když byl bouří hnán. Dnes však žije sám a stranou od lidí a leží na něm dlouhých roků kříž. Dnes jeho bol snad uvidí, jenom jižní kříž.