Na severu, kde věčný leží smrti stín, Tam zimu jsem prožil, mnoho kůží nalovil, Tam jednoho dne rána přišla dobrá zpráva, Že ledy začly s jarem dolů jít. R: Po řece dolů, tam každý domov má k plnýmu stolu věc je kouzelná. Poslední zákrut, ten každý dobře zná, Vracím se domů d o c e l a sám. Pádlo vodu čeří, v zádech mám severák, Večer se již šeří, proud mi nedá spát. Po řece dolů, tam každý domov má, K plnýmu stolu, to je touha má. Až první úsvit ranní vzbudí nový den A ptáci začnou zpívat písně dívčích jmen, Pak slunce nad horami začne znovu hřát, já musím se domů po řece dát. R: ...vracím se domů docela sám.