1. To naše malé údolí,když mlhy večer zahalí. Kol ohně v kruhu zasednem, a naše píseň letí do dáli. Do noci hvězdy nad námi,tisíci světly zazáří, plameny ohně mlhavé, zahoří rudě na tváři. R: V osadě nám řeka do noci jen zpívá, píseň zapomnění. Les tiše spí, v korunách se ticho skrývá, nám naše snění. Vzpomínky nad hlavou jdou a letí, než přijde probuzení V osadě nám řeka do noci jen zpívá, dřív než přijde rozednění. 2. Když nás osud rozdělí,každého v jiný světa kout. Na naše malé údolí nemůžem nikdy zapomenout. Po létech na dny ztracené,vždy rádi zase vzpomenem, v mysli zas oheň do noci, zazáří rudým plamenem.