capo V. Každej pátek já do Richmondu poštu vozívám bůhví kolikrát jsem proklel tuhle cestu říkám do pekla je lepší jet když koně zapřahám než se trmácet a vláčet k tomu městu R: Když prší bláta je fůra tam a kola zapadaj’ až je to děsný když horko je tak se prachem zalykám tý cesty po krk mám raděj zmizel bych z ní Sotva míli já jel vtom ňákej tulák máv’ pak si sed’ a za chvíli chtěl dolů z vozu že prej jenom jedny kosti má a velikej strach že ho celýho tou cestou nedovezu R: Každou chvíli tu spadává ze svahů kamení nikdy nevíš co se na tebe tu chystá semtam dostavník se naklání a to je k zbláznění strašně moc je bídná do Richmondu cesta R: