Tam kde vládne ticho na západních šedých planinách na Clancyho slunných pláních které sotva kdy déšť splách’ jenom žízeň máš a nikde kapka vody k sehnání a to jediný co slyšíš je sedla vrzání Ani neřinčí tu kotlík ani třmen tu nezvoní ani myslet horkem nemůžeš jen dřepíš na koni který po vyprahlý cestě mračna prachu rozhání a to jediný co slyšíš je sedla vrzání R: Pořád dál se táhnou dráty dál se táhne ohrada za ní rozpálený kolo slunce večer zapadá když tvůj vodní vak je prázdný k šílenství tě dohání a ty neslyšíš než věčný sedla vrzání Tam kde fata morgana svých kousků nikdy nemá dost kde klamná jezírka v tobě jen probouzejí zlost aspoň slyšet šumot olší u potoka na stráni a to jediný co slyšíš je sedla vrzání Koni na slabinách čůrky potu v srsti spékaj prach z rozšklebený pláně ční jen kupy bláta v cisternách psisko s vyplazeným jazykem se vleče po pláni je to bída poslouchat to věčný sedla vrzání R: Dusné míle ticha pod nebem se táhnou bůhví kam notně maličkej seš vyprahlej a notně taky sám je ti k pláči ale kde vzít slzy na prolévání a tak ti nezbejvá než věčný sedla vrzání až se zdá že se v něm topíš že se vůbec nebráníš jenom víš že smrt je blízko že se k tobě naklání a tak jediný co slyšíš je sedla vrzání