capo II. Znát mou mámu bych ti přál Jakou dálku po řekách s ní sem náklad koží táh’ nevěděl jak dlouho s ní tu zůstat mám smála se jen peřejím s tím se vůbec netajím jako stín šel za ní k nám ten dlouhej Dán R: Volám říčka pouští ledy volám mámo sám jdu tedy šátek její dodnes mám její člun tam trouchniví s láhví vody ohnivý sám na mámu vzpomínám Dán se mi hned nelíbil poprvé tě políbil od tý chvíle pasti tvý tam reziví v kožešinách svatebních odvážel tě na saních mámo vím že nikdy víc tě nevrátí R: